Carl H. Klein
Zdravotník 2. praporu, 38. pěší pluk, 2. pěší divize
Carl H. Klein se narodil v roce 1919 v nemocnici Seton ve městě Austin v Texasu. Když mu bylo osm, jeho rodina se přestěhovala z Creedmoor do Austinu, kde Carlův otec pracoval u městských veřejných služeb. Carl absolvoval Austinskou střední školu v roce 1937 a následně chodil na kurzy pořádané obchodní akademií Nixon-Clay. Do svého odvodu pracoval pro legislativní služby u Chamber of Commerce. Do armády Carl vstoupil 20. června 1941 ve Fort Sam Houston.
Výcvik trval dva roky a čtyři měsíce, za tu dobu prošel Carl přípravami ve Fort Sam Houstonu, v Camp Wolter v Texasu a nakonec v Camp McCoy ve státě Wisconsin. Carl sloužil jako zdravotník u 2. praporu, 38. pěší regimentu, 2. pěší divize a byl u toho, když se divize vydala na cestu do Evropy. Do Irska přijeli 19. října 1943. Divize zůstávala prozatím v Irsku a dále se věnovala intenzivnímu tréninku pro vylodění na evropský kontinent.
2. pěší divize se vylodila na pláži Omaha v Den D +1, tedy 7. června 1944 a ihned se zapojila do bojů. Od začátku do konce války byla divize 337 dnů aktivně nasazená a to hned v pěti kampaních.
Carlův prapor 38. pěšího regimentu společně s celou divizí, tedy okamžitě od vylodění, neustále bojoval. O devět dnů později, 16. června 1944, zaútočili na 2. prapor němečtí obránci, kteří do té doby bránili jižní svah kóty 192, poblíž Cerisy-la-Foret.
Vojín První třídy Carl Klein, byl jako zdravotník připojený tehdy ke 3. četě roty G. Když byla četa vyslána, aby obnovila kontakt s jednotkami, které byly v německém obklíčení, Carl se rozhodl jít s nimi. Dostali se pod intenzivní palbu, která přinutila všechny muže zůstat v bezpečí strouhy. Carl odešel z místa, které mu skýtalo bezpečí a vydal se dopředu na pomoc raněným. Při průchodu brankou byl zcela nekrytý, takže se na něj soustředila veškerá nepřátelská palba a Carl nakonec dostal i zásah. Navzdory zranění pokračoval dál, dokud se nedostal k raněným, kterým se snažil podat první pomoc. Dostal druhý zásah, ale pod neustálou palbou odstřelovačů vůbec nedbal na svůj vlastní život a ošetřoval zraněné do té doby, než ho omráčil výbuch minometného granátu. Zůstal tam ležet bezmocný, teprve pod rouškou tmy se mohlo začít s evakuací zraněných.
Popis tohoto Carlova činu je čerpán z citace připojené k Silver Star, kterou Carl dostal za tuto akci ve Francii. Carl poté strávil tři týdny v polní nemocnici, než se mohl vrátit zpět ke své jednotce. S 2. pěší divizí poté prošel celou válkou. Zúčastnil se pokračujících bojů v Normandii, dále bojů v severní Francii, Porýní, Ardenách a ve střední Evropě. Tři měsíce po skončení války se Carl vrátil domů tzv. „na body.“ Do Spojených států dorazil 28. července 1945. Na stejném místě, kde do armády vstoupil, byl také z armády propuštěn. Stalo se tak 5. srpna 1945 ve Fort Sam Houstonu a poté se vrátil do Austinu.
Carl byl celoživotním členem Luteránské církve sv. Martina a ihned po příjezdu začal opět chodit do kostela, kde se záhy setkal se svojí budoucí ženou Bess Kauitzsch. Bess Kauitzsch byla původem z Bartlett, ale přestěhovala se do Austinu v roce 1944, když začala docházet na obchodní akademii Nixon-Clay. Po několik let jezdil Carl po celém Texasu za rodinami vojáků, které znal a kteří padli. V 38. pěším regimentu bylo hodně Texasanů a jako zdravotník mnohé z nich poznal, když je ošetřoval. Mohl proto rodinám říci, co se jejich příbuzným stalo. Celou tu dobu cestoval na vlastní náklady, mnoho rodin mu srdečně děkovalo za emocionální podporu a za to, že je přijel navštívit. Cestování po všech rodinách, které měl na svém seznamu, mu trvalo až do roku 1947. Poté, co navštívil poslední z nich, se Carl a Bess vzali.
Carl pracoval zkušebně u pošty už před svým odvodem. Po válce dostal znovu práci třídiče balíků na hlavní poště v Austinu a pracoval tam až do roku 1953. Poté přešel na Bergstromskou základnu vojenského letectva, kde pracoval na několika různých pozicích až do svého odchodu do důchodu v roce 1981, tehdy byl vedoucím pošty na základně. Narodil se v Austinu a také skoro celý život v Austinu žil, vyjma jeho působení ve 2. světové válce. Carl říká, že zažil v Austinu mnoho změn a už by je ani nemohl popsat. Když Carl vyrůstal, jeho rodina žila na East Avenue. Po svatbě si ale koupili s Bess vlastní dům a žili v něm až do roku 1956.
Carl H. Klein zemřel v červnu 2008.
Autor: Tomáš Hataj (přeložil)
Převzato z: http://www.purpleheartaustin.org/Patriots.htm
Zpět nahoru
